Upřímně řečeno, vzdělání nemáte, na nějaké úrovni umí jazyk skoro každý (pokud se domluvíte s rozumně mluvícím rodilým mluvčím a jste to schopná dokázat, máte plus. Dost lidí kteří tvrdí že umí anglicky to nedokáže. Nevím jak na tom jste), relevantní praxi nemáte, jste svobodná matka která může mít často nemocné dítě. Nejste v dobré pozici.

Když chce člověk získat místo, musí mít zejména praxi. Titul je důležitý po vystudování. Deset let po studiu už není tak důležitý a i v praxi člověk dokáže že se svou úrovní jazyka dokáže komunikovat. Pokud člověk nemá praxi, musí se spolehnout na známé, náhodu a nebo přijmout nižší místo než by chtěl. I když, pokud jste vedla obchod či restauraci, mohlo by to být bráno jako relevantní praxe. Na tyto pozice. Jako kancelářskou krysu bych Vás nebral. Jak už bylo napsáno, přijde mi plno inzerátů které vypadají lépe než Váš a já nemám čas na to se bavit se 120 lidmi. Cílem výběrového řízení není vybrat nejlepšího uchazeče. Stačí vybrat uchazeče který na svou pozici stačí. Skutečné kvality uchazeče se často ukáží až několik měsíců po přijetí, takže by bylo naivní si myslet že je rozpoznáme při pohovoru.

Pokud se na jedno místo přihlásí 20 nebo taky 100 srovnatelných uchazečů, tak jak si chcete vybrat?

Komunikace v AJ, klidně, nebo stanovit, že kdo dokáže vyjmenovat přítoky Amazonky že bude přijat - i když se nejedná o nic jiného než o místo nočního hlídače.

Nebo taky můžete zavést uchazeče do skokanského sektoru a nastavit laťku 180 cm.

Kdo přeskočí, postoupí do dalšího kola, kdy se laťka ještě zvedne atd.

To není nic proti vám, ale uchazečů je hodně a volných míst málo.

Pak je skoro každé kritérium, které je protřídí dobré...

Stávající vláda dokázala jenom likvidovat pracovní místa a přispěla k tomu, že si mnozí lidé myslí, že liberální demokratický systém je neudržitelný, že musí být nahražen nějakou diktaturou nebo zpět komunistickým systémem.

Myslím si, že bychom se měli vrátit v daňovém systému někam k roku 2005, navic by se centrální banka měla v případě nutnosti naučit kvantitativně uvolňovat, abychom nebyli stále v recesi, přestože se exportu do zahraničí jakž takž daří.

Můžete mi vysvětlit, jak chápete pojem kvantitativní uvolňování?

Nejhorší pocit ze ztráty zaměstnání jsem měl v roce 1971, kdy jsem byl nahodinu vhozen pro ztrátu důvěry za neschvalování sovětské okupace, což bylo skoro tak závažné, jako schvalování atentátu na Haydricha za Raichu. Byl jsem 2 dny bez práce, třetí den jsem byl přijat na místo vedoucího projekce a konstrukce. Tehdy nemohl být nikdo bez práce. Byl to však děsný úděl. mizerný plat a spousta práce a buzerace. Dal jsem výpověď a musel čekat 3 + 6 měsíců. Raději jsem šel do dělnického stavu a vydělával 5x více než v projekci a bez starostí a buzerace. Tím se komunisti na mne vydováděli, naplnili svoji pomstu a byl jsem přijat na státní dozor. Přesto mne komunisti nakonec dohnali a zakázali mi práci v zahraničí, kam jsem z dozoru přešel. Po převratu jsem také měl menší starosti se zaměstnáním ale šlo to zvládnout až do důchodu. Dnes bych, alespoň si myslím,  nesehnal práci a když tak rozhodně za míň než mám důchod.

Držím palceLidé, jako Vy, se brzy uchytí

Já, kdybych neotravovala bud. šéfovou telefonem a nepřijela osobně, taky bych dodnes práci neměla. Oni mají plnou hlavu všeho možného, jeden týden něco slíbí, pak to pustí z hlavy a když se neozvete, máte smůlu. Takže moje vytrvalost (možná až vlezlost) přinesla ovoce a je to téměř to samé, jako když jsteVy  osobně došla do firmy

Gympl a nedokončenej matfyz, 45 let, po revoluci správce sítí a počítačovej technik (nikoli programátor), bez vlohy na cizí řeči. Lokalita Ústecký kraj, dojíždění někam jinam či úplný přesun zcela vyloučen.

Bez pořádný práce už 4 roky (nepočítám krátký 1-2 měsíční štace v callcentrech tlf operátorů), nechtějí mě ani na podřadnosti typu pokladní v supermarketu. Na přehršli poptávek po "obchodních zástupcích" nereaguju, tím bych se živit nemohl, na to musí bejt kšeftařská nátura.

A od státu nemám ani halíř, protože jsem bílej...

Proč úplný přesun vyloučen? Dneska je normální po letech začínat jinde, stěhovat se kvůli práci atd..Nehledat důvody, proč něco nejde,ale zajímat se o možnosti, jak by co šlo udělatTaky jsem nemohla sehnat práci, ale u mě to bylo nejdřív 5 měsíců a pak necelé dva. I těch 5 měsíců bylo strašně dlouhých a sebevědomí mi tu v dobu kleslo k mínusovým hodnotám.

A teď si představte, že máte SŠ, zkušenosti, AJ jen na komunikativní úrovni a je Vám 50 let.....nemáte šanci