Nezlobte se, ale větší blábol jsem už dlouho nečetla. To je opravdu katastrofa, že se rodina po narození dětí na pár let uskromní a nejede na dovolenou, to je opravdu tragédie. Na jednu stranu píšete, že rodí buď mladé nebo bohaté v super fárech. Nevím, žiji na okraji Prahy, moji zmámí mají děti všichni, v super fárech nejezdí nikdo, na dovolenou nejezdí protože jet s miminem daleko je hovadina, že by živořili  to určitě ne. Kamarádky se zatím vrátily na svá místa, co měly před RD. Pokud vám záleží na své kariéře, můžete se vrátit do právce po mateřské a nenastoupit rodičovskou, jako to dělají ženy v západní Evropě.

Kdo chce rodit, ten rodí, a neplácá o tom, proč to vlastně nejde.

Děvče, děvče. Při takovým sobeckým pohledu na rodičovství, by bylo lepší nelhat o tom co chceš. Chceš víc peněz a pokud je dostaneš, tak za odměnu porodíš ? 

Dřív to mívaly ženské ještě těžší - Placená rodičovská jen půl roku a zbývajícího 1,5 roku už nic. Pokud neměla ženská manžela, partnera, nebo rodiče, kteří byli ochotni pomoct,  tak neměla vůbec žádný příjem - a světe div se - rodilo se, až se hory zelenaly - a čím dřív, tím líp. Kariéru ženy začínaly dělat tak v 27 letech ( pokud chtěly ), kdy měly už alespoň 2 děti, které už  mohly chodit do školky.... Dnes ve 30-ti teprve začínají uvažovat o společném životě s partnerem a možném dítěti - a to je už trochu pozdě.

Dítě vždy udělalo díru do rodinného rozpočtu, ale myslet na to, že dítě porodím, jenom, když dostanu víc peněz mi zavání vydíráním a do určité míry i vaší vlastní nezodpovědností. O dítě se nemá starat stát, ale rodiče. Navíc dnešní rodičovská a příspěvky jsou natolik solidní, že zejména rodiny bez jakéhokoliv příjmu si na tom udělali zdroj svých legálních příjmů. Jedněm se to vyplatí, ale jiným, jako jste vy sama, je všechno málo a chtěli by ještě víc.

Nesmíte to odkládat - v tom je celý trik.

Především nesmíte odkládat děti na dobu po třicítce, protože pak je pro karierní typy výpadek z praxe citelnější a do rozjetého vlaku se jim hůř naskakuje.

A také nesmíte odkládat druhé a třetí dítě - je třeba nastoupit na mateřskou vždy z běžící rodičovské a tak o místo nepřijdete.

Tak s tím musím souhlasit jinak to moc nejde. Nebo dvě zkraje a pak jedno po čtyřicítce pro radost a delší mládí.

Ceska rodicovska dovolena je opravdu nejdelsi na svete. Navic, coz je uplne unikum na zemekouli, matka muze na rodicovske pracovat, tedy vydelavat penize  a byt zaroven na rodicovske, ktera je placena. To je opravdu svetovy luxus. 

Musite uznat, ze hrozba nezamestnanosti tu proste je a dite vzdy snizuje standard rodin.

Né vy chcete zaplatit jako ti nepřizpůsobiví ale více o ničem jiném článek není.

Kdy v historii byla ta skvělá doba, že se narozením dítěte nezměnily majetkové poměry rodiny? Nebo ve které zemi to je? Kdo chce, ten děti má a smíří se s tím, že kvůli tomu něco obětuje. Kdo volá, že by přišel o ... (doplňte si, co libo), o to dítě v podstatě nestojí. Rodičovská je u nás nejdelší na světě, rodič dostává příspěvek, který není zase tak malý (komu připadá malý, měl asi dost velký plat a měl možnost našetřit si na dobu výpadku příjmu).  Pořád se nemohu zbavit dojmu, že kdekdo se deklaruje jako pravicově smýšlející, ale od státu by chtěl levicové záruky. Má-li žena dobrou pozici a je pro zaměstnavatele zajímavá, pak se s ním určitě dá domluvit na nějakém režimu, kdy se může realizovat i jako matka i jako zaměstnankyně. Zaměstnavatel by byl proti sobě, kdyby přišel o kvalitní sílu. Je-li ale nahraditelná, může být "nahrazena", i když neodejde na mateřskou.

Přesně tak, skoro všechny co se vymlouvají na práci říkají že lepší už neseženou, nezdá si mi ale že by ženy rodili v šedesáti letech a pak měli tři roky do důchodu, po narození dítěte mají naopak celou kariéru co se doby budování týče před sebou.

Pokud je zásadní problém nezaměstnanost, tak to je dáno tím, že se většině lidí západní Evropy i USA nechce makat desítky let a tak si vše dovezou z Číny a tady pak práce není.

Nemyslim si, ze rodit deti by bylo nejak zvlast spolecensky prinosne. Stat sice na rodice z vysoka kasle, ale presto do rodicovstvi nejake penize nacpe. Hodne stoji i zdravotni pece, vzdelani. Matky taky v materstvi nevydelavaji a tudiz neplati dane. Nove lidi pritom neni problem ziskat pristehovalestvim. Ti jsou uz v podstate hotovi k pracovnimu procesu, bez toho aniz by do nich nas stat cokoliv investoval. Jsou velmi pracoviti a treba pro mne z duvodu jazykove bariery nejsou primou konkurenci.

Stačilo by, aby se podporovaly jen ty matky, co před mateřskou ty daně platily a je předpoklad, že i po ní nějaké odvedou a naopak nedávat ani korunu těm, u kterých je jasné, že neuživí ani sami sebe.

Stávající systém dotuje narození dětí tak, že pro jednu skupinu obyvatelstva stojí za to mít co nejvíce dětí jako zdroj příjmu a pro druhou skupinu jsou děti uvržení do chudoby a představují riziko ztráty zaměstnání. První skupinu představují ti nevzdělaní, nezaměstnaní a nezaměstnatelní, druhou skupinu představují lidé inteligentní a pracující (kteří se právě o práci bojí). Dost nutně potřebujeme tu první skupinu demotivovat a tu druhou motivovat, jinak z toho bude průšvih tisíciletí. Neb děti z té první skupiny z důvodů vrozených i výchovou daných neochvějně směřují k nezaměstnanosti a rozhodně nebudou k prospěchu nikoho kromě sebe. Zvýšení příspěvků na děti situaci, jak vidět, pouze zhorší. Cílit prostředky pouze na druhou skupinu je jasný a dnes neprůchozí rasizmus. Zatím jediné řešení, které alespoň trochu nabízí to, co potřebujeme, je podporovat rození dětí u druhé skupiny nabídkou výrazné slevy na dani. To by mohlo demotivovat ty, kdož daně neplatí (bez ohledu na rasu či národnost). Opakuje se to pořád dokola, bohužel to vypadá, že zatím na to není politická vůle.

Proč se to jedněm vyplatí a druhým ne, z hlediska podpody jsou na tom stejně, rozdíl je v tom, že jedněm to prostě stačí.