Ukradli mi auto
Večer natakunkujem plnou, byla přece výplata, tak zas měsíc budu jezdit v klidu. Než udělám véču, příteli to nedá a sjede auto umejt...přestože hlásím, že ráno MÁ SNĚŽIT!!
Ráno cestou do práce mě málem sejme tmavá Mazda, když mi vjede do pruhu. Prší i sněží, asi blbě vidí, stejně jako já...ani netroubím. Před nemocnicí tradičně narváno.
Den předtím pokuta za stěřačem za stání na modré...opět tradičně není kde zaparkovat ...nestíhám si pípnout kartu do 7.00hod a jednoznačně volající místo na zaparkování v modré zóně volááá Olííí, zaparkuuuuj , nestííííhááááš! Parkuju s plánem, že si vyběhnu později přeparkovat..
Dnešní ráno jak přes kopírák. Díky pokutě z předešlého dne hodím auto sice úplně na stejné místo v modré zóně, ale zapnu blikačky, jdu si pípnout kartu, ale HNED se vracím, ne jako včera. Dalších 10 minut hledám místo...bezva, právě vyjíždí, po mém třetím kolečku, z jednoho báječného místa asi někdo po noční směně. Parkuju nadšená, že lepší místo jsem si nemohla přát. Pěkně vyřádkovaná mezi ostatními zapíchnutá směrem do hradby nemocnice, žádné zóny...každodenní těžko splnitelné přání. V duchu si říkám, jak ten den krásně začíná...
V práci hledám na netu služebnu městské policie, abych mohla jít řešit pokutu zpoza stěrače z předešlého dne. Končím v práci dřív, beru si půl dne dovolené, dítě doma marodí...vyřídím měšťáky, cestou vymyslím co k večeři, nakoupím, dopíšu seminárku, udělám test z němčiny...
Vyrážím chvíli po 11, kontroluju věci v kabelce, klíč od auta v ruce...jdu instinktivně jako každý den k místu, kde jsem ráno zaparkovala a vždycky když už vidím čouhající kus svého auta zpoza ostatních, zamířím k němu.
Zaměřuju, jsem v místě...a nic červeného nevidím...zarazím se. Koukám vpravo, vlevo...červená...popojdu...felicie..., hledám octavii...ráno pršelo, asi jsem ho dala trochu dál...ale ani dál není...žádné prázdné místo, všechny auta vyřádkovaný...Klid. V hlavě si znovu pouštím ráno. -.modrá zóna, blikačky, kroužení, výjedz modrého auta a super místo...Je to to místo. Tady jsem stála přeci ! Nejsem přeci pitomá"...Klid. Poprvé mě napadá " Ukradli mi auto ! " Ne ne ne . Klid. Plašíš. Znova...parkovala jsi tady? JO DOHÁJE PARKOVALA JSEM PŘÍMO TADY!!!...začínám se lehce klepat...přecházím po protějším chodníku 50 metrů tam...a 50 metrů zpátky. No nic. Zklidníme se a jdem to řešit. První nápad - volám měšťáky... "Dobrý den, mohl byste mi prosím říct, jestli jste mi neodtáhli auto? ...ne nestojím v místě, kde byste měli důvod ho odtáhnout...neodtáhli. Děkuju." Mám volat 158....hm...znova jdu 50 tam a 50 zpátky a za roh...blbost, přece jsem si jistá...Ok, volám 158.
Dobrý den, chci nahlásit zmizení auta...pravděpodobně odcizení...
a dál už je to nuda, papíry, informace...postupné smiřování se se situací...plány jak se dnes večer opiju
Olga Gusmanová
Jak jsem sázela fíkovník…
Na Velikonoce jsem se rozhodla odjed tradičně na slovenskou chalupu. Když jsme se synem dorazili, vyvětrali, zatopili a usedli do připravených křesílek na terase, ozvalo se z místního rozhlasu: „Vypočujtě si oznam“.
Olga Gusmanová
Do Budapešti sama? ..úplně v pohodě
Moje cestování nemůže probíhat asi normálně. A tak jsem se opět trochu neočekávaně ocitla v pátek večer v Budapešti, přestože jsem to ještě ve čtvrtek večer neměla vůbec v plánu.
Olga Gusmanová
Když uvízneš za oceánem..
Jednou za čas mám puzení udělat něco bláznivého. Tak jako v roce 2019 neplánovaný odlet do New Yorku, po tom, co jsem nemohla přijít na to, co dát synovi k jeho 15. narozeninám. Na tenhle dárek jen tak nezapomene.
Olga Gusmanová
Noční můra Mariky Gombitové
Koncert Sen Mariky Gombitové v Tipsport aréně na Výstavišti dne 2.12. byl absolutně nezvládnutý ze strany pořadatele a musím říct, že obdivuji zpěvačku, že vydržela na pódiu až do konce.
Olga Gusmanová
Bakalářka... můj květnový konec světa
Ve čtyřiceti studovat vejšku je o nervy.Červen byl akční, ale už v květnu bylo o zábavu postaráno. Pro neznalé bych ráda uvedla, že završení bakalářského studia státní zkouškou na vysoké škole předchází odevzdání bakalářské práce.
Olga Gusmanová
Hladové bříško
Viděla jsem v televizi ve zprávách krátký dokument o tom, jak děti ze sociálně slabých rodin nemají školní obědy. Byla tam holčička, která říkala, že by přála všem dětem plná bříška.
Olga Gusmanová
Vyhrát a nezblbnout
Úplně snadno jsem se stala posedlá jednou soutěží, i přesto, že se považuji za průměrně inteligentní.
Olga Gusmanová
Mám zřejmě novou zálibu
Baví mě poslední dobou číst směšné inzeráty pracovních nabídek. Pro někoho budou spíš k pláči. Pro mě k smíchu....nebo možná k výsměchu.
Olga Gusmanová
Jazykový kurz
Navštěvuji kurz němčiny. V každém novém kolektivu dochází k okukování nově příchozích. Zjišťuji, že mě čím dál víc baví pozorovat specifické chování specifických lidí.
Olga Gusmanová
Moje stížnost na chování prodavačky v jednom z hypermarketů ..
Rozhodla jsem se, že jsem už " dost stará" na to, nechávat na sobě zkoušet co unesu, nebo co si nechám líbit a napsala jsem stížnost, na kterou reagoval ředitel pobočky.
Olga Gusmanová
Mé setkání s úchylem...kéž by nebylo
Na to, že se setkám v životě s úchylem mě nikdo nepřipravil. Ty situace byly pro mě jako dítě strašlivé a pocity různorodé a velmi, velmi stresující.
Olga Gusmanová
Velká "prdel"..,teda jak se to vezme
Letní povídka pro Víkend MF DNES Příbuzní mohou mít všelijaké úmysly, mohou být příjemní i na zabití. Určitě si je ale nemůžeme vybrat, protože pak by to nebyli příbuzní, ale přátelé.
Olga Gusmanová
Hledat práci? - recept jak se cítit méněcenná...
Hledám práci. Už přibližně dva měsíce, dvakrát v týdnu odesílám svůj životopis na 40 inzerátů ze všech vybraných nejznámějších serverů nabízejících zaměstnání. Na většině z nich jsem si životopis i zaregistrovala.
Olga Gusmanová
Jak jsem si málem zpřelámala hnátičky..
Když jsem byla malá a ve třídě se objevil někdo ze spolužáků se sádrou na ruce nebo noze, ohromně jsem mu tu sádru záviděla.
Olga Gusmanová
O střídavé péči vyprávím na potkání..
..že se nehodí pro každého, to vím, z vyprávění různých příběhů . Občas se setkávám s lidmi, které podle jejich výrazu na tváři zarazí, když se zmíním, že mám syna ve střídavé péči.
Olga Gusmanová
My chceme rodit! My chceme rodit!....
Sice si to ne každý uvědomuje, ale rodit děti, je vlastně ku prospěchu celé společnosti. Vysvětlovat to ale nebudu. Mám si jít stoupnout s transparentem někam do ulic? To neudělám...ale fňukat mě taky nebaví.
Olga Gusmanová
Když trdýlko sedne za volant...
Od doby co jsem se učila v autoškole řídit uběhlo dost let, ale zážitek z první samostatné jízdy zůstane nafurt.
Olga Gusmanová
Střídavka funguje
přepisuji můj příspěvek na stránky o střídavé péči, protože se mi občas stane, že mě tatínkové oslovují s tím, jak střídavá péče ve skutečnosti funguje.
Olga Gusmanová
Bílá paní ...
Potkat někoho významného se občas přihodí každému. Slyšet vyprávět významného člověka o tom, co všechno stálo za jeho úspěchem a jak trnitá ta cesta byla, štěstí mít každý nemusí. Já ho měla a k tomu všemu jsem měla
Olga Gusmanová
Pepa na útěku ..
Naši chtěli kluka.Syna.Pepu.. Normálka.Měli totiž už jednu holku, mou starší sestru, tak když jsem se narodila, nejradši by mi dali jméno Josef. Bohužel se ukázalo poté co jsem vylezla celá, že je to zas holka a protože naši vážně doufali, že se jim Pepa povede neměli pro mě připravené jméno.Jmenuju se po sestřičce z porodnice a myslím, že jsem to oproti Pepovi nebo Pepině (nechci nikoho urazit) docela vyhrála.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1787x