Velká "prdel"..,teda jak se to vezme
Ten den jsem se vyletnila. Vzhledem k počasí jsem se oblékla do bílých šatů s výstřihem, který mi přišel ale moc odvážný, tak jsem ho sepla broží po babičce. Vypasované šaty a kolem boků rozšířené z příjemného lehkého plátýnka se spodničkou jsem vytáhla skoro po třech letech. Zkontrolovala jsem se v zrcadle a vyrazila ven.
Tyhle šaty jsou dost podobné šatům z nejznámější scény Marilyn Monroe nad foukajícím průduchem. Přestože mám k Marilyn se svými tmavými vlasy hodně daleko, své kulatější tvary stejně jako ona už nějaký čas neskrývám pod vytahaná trika a občas mám i chuť vyjít si v nějakém zajímavém kousku ze šatníku, který je nepřehlédnutelný.
Celý den jsem se nosila po městě a cítila se v bílých šatičkách neskutečně lehce a vzdušně.
Ne tak už na chatě, kam jsme dorazili v odpoledních hodinách.
Než jsem stihla vybalit věci z auta a převléci se do vhodnějších šatů, objevila se za vrátky teta.
Tetě je bezmála skoro 80 let a vždycky když jí vidím, mám radost. Upřímnou radost, že vidím človíčka, který je ještě žijící, a z generace naší široké části rodiny, která má kořeny na Slovensku, a z níž žije už jen tahle pražská teta, sestra mé slovenské babičky.
Pokaždé se s tetou srdečně vítám, obejmeme se a dáme si pusu.
A pokaždé také přijde stará známá věta: „ Ty potvoro, ty se ani neukážeš, to nevíš kde mě hledat!?“
Přestože nesnáším jakékoliv vítání, které začíná výčitkou, zvykla jsem si, že některé lidi ve svém okolí nezměním a tak jsem si řekla, že podobnou výčitku budu brát už provždy pozitivně a překládám si jí do svého jazyka jako: „ ráda tě vidím, a ještě radši bych tě viděla častěji“.
Tentokrát ale teta pokračovala ve vítání k mému překvapení slovy: „ to se nestydíš, nosit takovouhle prrrdel?“
Překlad selhal a já zůstala zkoprnělá…
Podívala jsem se na tetu, abych z jejího výrazu vyčetla, že to byl snad jen pokus o jakýsi divný vtip, abychom se spolu snad zasmály. Ale teta zcela jasně a znovu ještě důraznějším tónem, kdy hlas posadila ještě hlouběji, našpulila pusu do polohy „tfujtajksl“ a protože se asi z mého tupého výrazu domnívala, že blbě slyším, zopakovala úderněji : „ taková mladá a takovou prdel nosit, vždyť je to vostuda, to se nestydíš?“…ještě měla dodat „ ty hambářko“ a plivnout vedle nohy a byl by obraz pohoršení dokonán.
Zakoktala jsem a zmohla se jen na provinilé : „ ale jemu se to líbí“ a stočila jsem pohled k příteli, který stál od nás několik metrů a který mi mé pozadí často chválí.
Tetě očividně odpověď nestačila a tak jsem přidala ještě omluvně : „ ale já teď hubnu…“
Až nyní teta souhlasně kývla a jako známku spokojenosti, mě už pustila a štrádovala si to sednout do křesla.
Zůstala jsem stát jak podťatá…
Ve vteřině byl tentam pocit romantické víly v bílých šatech, které mi vzduchem vlály spolu s rozpuštěnými vlasy. Dostavil se pocit těžkotonážní velkoplošné selky v nevkusné umaštěné zástěře. Potupená jsem se se sklopenou hlavou odkráčela do chaty převléct, abych už nikoho dalšího svým ohromným zadkem snad nepobuřovala.
Nejdřív mi bylo do breku, ale za chvíli už jsem byla na válečné rozzuřené výpravě- co já se omlouvám, za svůj pěknej zadek, ať si říká kdo chce co chce, bude mi skoro čtyřicet! a já tady budu fňukat nad někým, kdo si mě pořád plete s 10 ti letou holčičkou ?
Měla jsem v tu chvíli chuť udělat tetě kafe „ála Maryša“…jenže teta, ke svému štěstí kafe nepije. Na protest jsem jí tedy nenabídla nic…byla jsem přece na válečném tažení.
Ubohá teta myslím přežila necelou hodinu mého válčení zcela v klidu, dehydratována pod naší stinnou markýzou. V rozhovoru s tátou, který se jí po zbytek času na rozdíl ode mě plně věnoval, jí nejspíš vůbec nedošlo, že jsme uprostřed válečného pole a že jí právě srážím z koně k zemi a mečem u její hlavy řvu „omluv se!!!“
Když pak měla nejspíš žízeň, odkráčela si úplně v klidu do své chaty svlažit svá vyprahlá ústa a já zůstala uprostřed válečného pole sama, ještě stále krvácející nad prostořekostí zlého pokrevního příbuzného, který si s lehkostí prostě utekl z boje. Tak todle teda néééééé...
Tu bitvu jsem si sice už musela dobojovat sama v sobě, ale na další jsem už připravená a šavle budou lítat vzduchem, pokud teta přijde zase s nějakou „milou poznámkou.“
Nejspíš jí řeknu: ..taky tě ráda vidím teto....jsem přece slušná holka se slušným pozadím.
S mladší sestrou jsem taky nepochodila, uzavřela můj zážitek slovy: „ no to si děláš prdel!!!!“
…a jsme zase tam kde jsme začali
Olga Gusmanová
Jak jsem sázela fíkovník…
Na Velikonoce jsem se rozhodla odjed tradičně na slovenskou chalupu. Když jsme se synem dorazili, vyvětrali, zatopili a usedli do připravených křesílek na terase, ozvalo se z místního rozhlasu: „Vypočujtě si oznam“.
Olga Gusmanová
Do Budapešti sama? ..úplně v pohodě
Moje cestování nemůže probíhat asi normálně. A tak jsem se opět trochu neočekávaně ocitla v pátek večer v Budapešti, přestože jsem to ještě ve čtvrtek večer neměla vůbec v plánu.
Olga Gusmanová
Když uvízneš za oceánem..
Jednou za čas mám puzení udělat něco bláznivého. Tak jako v roce 2019 neplánovaný odlet do New Yorku, po tom, co jsem nemohla přijít na to, co dát synovi k jeho 15. narozeninám. Na tenhle dárek jen tak nezapomene.
Olga Gusmanová
Noční můra Mariky Gombitové
Koncert Sen Mariky Gombitové v Tipsport aréně na Výstavišti dne 2.12. byl absolutně nezvládnutý ze strany pořadatele a musím říct, že obdivuji zpěvačku, že vydržela na pódiu až do konce.
Olga Gusmanová
Bakalářka... můj květnový konec světa
Ve čtyřiceti studovat vejšku je o nervy.Červen byl akční, ale už v květnu bylo o zábavu postaráno. Pro neznalé bych ráda uvedla, že završení bakalářského studia státní zkouškou na vysoké škole předchází odevzdání bakalářské práce.
Olga Gusmanová
Hladové bříško
Viděla jsem v televizi ve zprávách krátký dokument o tom, jak děti ze sociálně slabých rodin nemají školní obědy. Byla tam holčička, která říkala, že by přála všem dětem plná bříška.
Olga Gusmanová
Vyhrát a nezblbnout
Úplně snadno jsem se stala posedlá jednou soutěží, i přesto, že se považuji za průměrně inteligentní.
Olga Gusmanová
Mám zřejmě novou zálibu
Baví mě poslední dobou číst směšné inzeráty pracovních nabídek. Pro někoho budou spíš k pláči. Pro mě k smíchu....nebo možná k výsměchu.
Olga Gusmanová
Ukradli mi auto
Dneska mi ukradli auto. Uběhlo 5 hodin od chvíle co jsem byla konfrontována s faktem, že asi budu muset chodit pěšky..pořád mi to ale asi nedochází.
Olga Gusmanová
Jazykový kurz
Navštěvuji kurz němčiny. V každém novém kolektivu dochází k okukování nově příchozích. Zjišťuji, že mě čím dál víc baví pozorovat specifické chování specifických lidí.
Olga Gusmanová
Moje stížnost na chování prodavačky v jednom z hypermarketů ..
Rozhodla jsem se, že jsem už " dost stará" na to, nechávat na sobě zkoušet co unesu, nebo co si nechám líbit a napsala jsem stížnost, na kterou reagoval ředitel pobočky.
Olga Gusmanová
Mé setkání s úchylem...kéž by nebylo
Na to, že se setkám v životě s úchylem mě nikdo nepřipravil. Ty situace byly pro mě jako dítě strašlivé a pocity různorodé a velmi, velmi stresující.
Olga Gusmanová
Hledat práci? - recept jak se cítit méněcenná...
Hledám práci. Už přibližně dva měsíce, dvakrát v týdnu odesílám svůj životopis na 40 inzerátů ze všech vybraných nejznámějších serverů nabízejících zaměstnání. Na většině z nich jsem si životopis i zaregistrovala.
Olga Gusmanová
Jak jsem si málem zpřelámala hnátičky..
Když jsem byla malá a ve třídě se objevil někdo ze spolužáků se sádrou na ruce nebo noze, ohromně jsem mu tu sádru záviděla.
Olga Gusmanová
O střídavé péči vyprávím na potkání..
..že se nehodí pro každého, to vím, z vyprávění různých příběhů . Občas se setkávám s lidmi, které podle jejich výrazu na tváři zarazí, když se zmíním, že mám syna ve střídavé péči.
Olga Gusmanová
My chceme rodit! My chceme rodit!....
Sice si to ne každý uvědomuje, ale rodit děti, je vlastně ku prospěchu celé společnosti. Vysvětlovat to ale nebudu. Mám si jít stoupnout s transparentem někam do ulic? To neudělám...ale fňukat mě taky nebaví.
Olga Gusmanová
Když trdýlko sedne za volant...
Od doby co jsem se učila v autoškole řídit uběhlo dost let, ale zážitek z první samostatné jízdy zůstane nafurt.
Olga Gusmanová
Střídavka funguje
přepisuji můj příspěvek na stránky o střídavé péči, protože se mi občas stane, že mě tatínkové oslovují s tím, jak střídavá péče ve skutečnosti funguje.
Olga Gusmanová
Bílá paní ...
Potkat někoho významného se občas přihodí každému. Slyšet vyprávět významného člověka o tom, co všechno stálo za jeho úspěchem a jak trnitá ta cesta byla, štěstí mít každý nemusí. Já ho měla a k tomu všemu jsem měla
Olga Gusmanová
Pepa na útěku ..
Naši chtěli kluka.Syna.Pepu.. Normálka.Měli totiž už jednu holku, mou starší sestru, tak když jsem se narodila, nejradši by mi dali jméno Josef. Bohužel se ukázalo poté co jsem vylezla celá, že je to zas holka a protože naši vážně doufali, že se jim Pepa povede neměli pro mě připravené jméno.Jmenuju se po sestřičce z porodnice a myslím, že jsem to oproti Pepovi nebo Pepině (nechci nikoho urazit) docela vyhrála.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 19,32
- Průměrná čtenost 1787x