My chceme rodit! My chceme rodit!....
Jsme ženy kolem třicítky a blízko čtyřicítce, už máme v hlavě srovnané, co chceme a proč a většinou už máme jedno dítě. Chceme na svět přivést další potomky, ale naše společnost není připravená nám pomoct s tím zvládnout mateřství důstojně a neskončit na prahu chudoby tím, že jsme se rozhodly mít další dítě, nebo děti. Rozhodnutí je přeci na nás a můžeme se v našem krásném státě rozhodnout svobodně…ano to sice můžeme, ale k čemu nám naše svoboda rozhodování je, když volba je předem jasná?
Dovolím si tvrdit, že 90% žen přemýšlejících jako já, nebude riskovat ztrátu zaměstnání na dva a více let, protože pak už by svůj vybudovaný post nemusely dostat zpět, navíc budou díky mateřské odstřižené od dění , což by se jim nemuselo vyplatit. Anebo odstřihnuté natrvalo, když náhodou mají smlouvu na dobu určitou, což byl i můj případ při prvním těhotenství. Smlouva mi skončila přesně v den nástupu na mateřskou. Myslím, že podrobněji psát o této problematice nemusím, každý ji známe buď osobně, nebo od blízkých známých. A už vůbec nebudu zmiňovat situaci po mateřské, kdy NELZE sehnat slušně placenou práci s ohledem na vodění a vyzvedávání dítěte ze školky.
Když se podívám na dnešní maminky, jsou to buď maminky jezdící v super autech, nebo mladé holky, prvorodičky, které- bez urážky , přesně asi neví do čeho jdou.
Vidím trochu štěstí v nevědomosti, když do dvou let po prvním dítěti si pár pořídí dítě druhé. Prostě se postarat musí, děj se co děj. Těch, kteří to takto stihli několik znám. Ani jedna rodina ale po narození dětí nebyla na dovolené dál než na chalupě u rodičů.Nepořídila si auto, pokud jim ho nedali rodiče. Naopak, snaží se zaměstnat babičky a dědečky hlídáním dětí , aby oba mohli pracovat a rodinný rozpočet trochu nabobtnal. Kroužky, školky a školy v přírodě, tábory, hudebky a další vzdělávací a tvarující činnosti pro naše ratolesti stojí rok od roku snad stále víc a v tomto případě sourozenců se všechno násobí. Na rodiče je vyvíjen tlak, když dítě nepojede na výlet, bude stranou kolektivu…,když mu nekoupím penál co „mají všichni“ bude vybočovat a cítit se méněcenné…mobil, počítač,..atd..atd.
Mně osobně stačí stres kolem zajištění při jednom dítěti a to i při střídavé péči.
Je možná hnusné přemýšlet o dítěti jako o investici, ale je to přesně důvod, proč naše populace klesá, kromě toho, že muži mají čím dál méně živých spermií a plodných žen také asi ubývá. Spousta důvodů proč podporovat mateřství!
Vzrostla spotřeba antikoncepčních přípravků a prezervativů. Dobře. Přemýšlíme nad početím, to je jistě chvályhodné. Nejprospěšnější je to ale zase pro farmaceutický průmysl. Jsem možná jedna z mála, která antikoncepci neužívá. Jsem asi rarita.I můj gynekolog se tak tváří.
Mít nebo nemít dítě-Asi často přemýšlíme právě nad tím, že je to investice, obrovský výdaj na dvacet let a tak si ho mohou dovolit pouze tzv. pracháči a ostatní jednoduše spolknem pilulku.
Hnusné už jen takto uvažovat, ale sáhněte si do svědomí všichni, co dřív než si odplivnete nad mým článkem, vás napadlo, že by bylo hezké mít své dítě, třeba by bylo krásné, chytré, úspěšné,možná sportovec, nebo umělec,krev vaší krve…ale okamžitě jste myšlenku zavrhli..PROČPAK ASI?
Jsme tu a chceme rodit, můžeme dokud jsme zdravé a plodné a vlastně nemůžeme. Chci mít dítě, ale nechci živořit. Dopadnout jako jedna známá , která zůstala nadobro odkázaná na pomoc své matky, naštěstí ! důchodkyně. Přesto na ni byl po celou mateřskou zoufalý pohled, už to nebyla ta zdravá žena, ale troska, co se ztrácela před očima, jen aby dítě mělo co jíst a čisté oblečení.
Partnera sice mám, ale jeho příjem by s mateřskou rozhodně nestačil. Navíc má teď několik měsíců obavu, aby nepřišel o práci jako jeho kolegové. A situace lepší nejspíš nebude.
Kdyby mateřská stačila na to, aby matka a dítě mohli žít v klidu prvních 3-5 let bez pomoci dalšího příjmu, myslím, jsem přesvědčená, že porodnost by vzrostla. V hlavě mám ale kritéria, aby tohoto nebylo hojně zneužíváno.
Co s tím ale teď a tady?
Odpověď je jasná. Dítě raději nemít , když ho nechci vychovávat v nuzných podmínkách a bulet po nocích s mimčem v náručích s otázkou "co s námi bude".
Bulim někdy i bez něj a někdy se vztekám, jak to tady máme celé na hlavu postavené.
Dost dobře nechápu, že ještě není strana, která by měla v programu řešení této problematiky vzhledem k rozkrádání našich peněz nenažranými „prasátky u korýtek“ a schvalování různých nesmyslů jako jsou S karty a jiné nepotřebné kraviny- s prominutím.
A s našimi malými slušnými úspěšnými budoucími dětmi se tady jaksi přestalo počítat... a když to přeženu, mluví se o těch co se narodili hlavně v souvislosti s důchodovou reformou, jak nás chudáčci budou mít na krku a už se ví, že to nebudou zvládat...a to jim děláme vědomě už jen tím, že se nepereme za to, aby podpořil stát, ať je jich víc.
Šla bych do toho, pročechrat ten bordýlek a zabojovat. Když nestihnu já mít svoje další mimčo v klidu, tak třeba umetu cestu následovnicím a zjednoduším život svému synovi ..a třeba se někdo i přidá.
P.S.
Jak se zakládá strana?
Olga Gusmanová
Jak jsem sázela fíkovník…
Na Velikonoce jsem se rozhodla odjed tradičně na slovenskou chalupu. Když jsme se synem dorazili, vyvětrali, zatopili a usedli do připravených křesílek na terase, ozvalo se z místního rozhlasu: „Vypočujtě si oznam“.
Olga Gusmanová
Do Budapešti sama? ..úplně v pohodě
Moje cestování nemůže probíhat asi normálně. A tak jsem se opět trochu neočekávaně ocitla v pátek večer v Budapešti, přestože jsem to ještě ve čtvrtek večer neměla vůbec v plánu.
Olga Gusmanová
Když uvízneš za oceánem..
Jednou za čas mám puzení udělat něco bláznivého. Tak jako v roce 2019 neplánovaný odlet do New Yorku, po tom, co jsem nemohla přijít na to, co dát synovi k jeho 15. narozeninám. Na tenhle dárek jen tak nezapomene.
Olga Gusmanová
Noční můra Mariky Gombitové
Koncert Sen Mariky Gombitové v Tipsport aréně na Výstavišti dne 2.12. byl absolutně nezvládnutý ze strany pořadatele a musím říct, že obdivuji zpěvačku, že vydržela na pódiu až do konce.
Olga Gusmanová
Bakalářka... můj květnový konec světa
Ve čtyřiceti studovat vejšku je o nervy.Červen byl akční, ale už v květnu bylo o zábavu postaráno. Pro neznalé bych ráda uvedla, že završení bakalářského studia státní zkouškou na vysoké škole předchází odevzdání bakalářské práce.
Olga Gusmanová
Hladové bříško
Viděla jsem v televizi ve zprávách krátký dokument o tom, jak děti ze sociálně slabých rodin nemají školní obědy. Byla tam holčička, která říkala, že by přála všem dětem plná bříška.
Olga Gusmanová
Vyhrát a nezblbnout
Úplně snadno jsem se stala posedlá jednou soutěží, i přesto, že se považuji za průměrně inteligentní.
Olga Gusmanová
Mám zřejmě novou zálibu
Baví mě poslední dobou číst směšné inzeráty pracovních nabídek. Pro někoho budou spíš k pláči. Pro mě k smíchu....nebo možná k výsměchu.
Olga Gusmanová
Ukradli mi auto
Dneska mi ukradli auto. Uběhlo 5 hodin od chvíle co jsem byla konfrontována s faktem, že asi budu muset chodit pěšky..pořád mi to ale asi nedochází.
Olga Gusmanová
Jazykový kurz
Navštěvuji kurz němčiny. V každém novém kolektivu dochází k okukování nově příchozích. Zjišťuji, že mě čím dál víc baví pozorovat specifické chování specifických lidí.
Olga Gusmanová
Moje stížnost na chování prodavačky v jednom z hypermarketů ..
Rozhodla jsem se, že jsem už " dost stará" na to, nechávat na sobě zkoušet co unesu, nebo co si nechám líbit a napsala jsem stížnost, na kterou reagoval ředitel pobočky.
Olga Gusmanová
Mé setkání s úchylem...kéž by nebylo
Na to, že se setkám v životě s úchylem mě nikdo nepřipravil. Ty situace byly pro mě jako dítě strašlivé a pocity různorodé a velmi, velmi stresující.
Olga Gusmanová
Velká "prdel"..,teda jak se to vezme
Letní povídka pro Víkend MF DNES Příbuzní mohou mít všelijaké úmysly, mohou být příjemní i na zabití. Určitě si je ale nemůžeme vybrat, protože pak by to nebyli příbuzní, ale přátelé.
Olga Gusmanová
Hledat práci? - recept jak se cítit méněcenná...
Hledám práci. Už přibližně dva měsíce, dvakrát v týdnu odesílám svůj životopis na 40 inzerátů ze všech vybraných nejznámějších serverů nabízejících zaměstnání. Na většině z nich jsem si životopis i zaregistrovala.
Olga Gusmanová
Jak jsem si málem zpřelámala hnátičky..
Když jsem byla malá a ve třídě se objevil někdo ze spolužáků se sádrou na ruce nebo noze, ohromně jsem mu tu sádru záviděla.
Olga Gusmanová
O střídavé péči vyprávím na potkání..
..že se nehodí pro každého, to vím, z vyprávění různých příběhů . Občas se setkávám s lidmi, které podle jejich výrazu na tváři zarazí, když se zmíním, že mám syna ve střídavé péči.
Olga Gusmanová
Když trdýlko sedne za volant...
Od doby co jsem se učila v autoškole řídit uběhlo dost let, ale zážitek z první samostatné jízdy zůstane nafurt.
Olga Gusmanová
Střídavka funguje
přepisuji můj příspěvek na stránky o střídavé péči, protože se mi občas stane, že mě tatínkové oslovují s tím, jak střídavá péče ve skutečnosti funguje.
Olga Gusmanová
Bílá paní ...
Potkat někoho významného se občas přihodí každému. Slyšet vyprávět významného člověka o tom, co všechno stálo za jeho úspěchem a jak trnitá ta cesta byla, štěstí mít každý nemusí. Já ho měla a k tomu všemu jsem měla
Olga Gusmanová
Pepa na útěku ..
Naši chtěli kluka.Syna.Pepu.. Normálka.Měli totiž už jednu holku, mou starší sestru, tak když jsem se narodila, nejradši by mi dali jméno Josef. Bohužel se ukázalo poté co jsem vylezla celá, že je to zas holka a protože naši vážně doufali, že se jim Pepa povede neměli pro mě připravené jméno.Jmenuju se po sestřičce z porodnice a myslím, že jsem to oproti Pepovi nebo Pepině (nechci nikoho urazit) docela vyhrála.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 27
- Celková karma 19,33
- Průměrná čtenost 1787x